Historie

rekreacni-areal-garnataurus_jidelnaPovídej babičko, jak to bylo…

Bylo, nebylo. Před dávnými časy, léta páně 1948 začalo nejznámější sdružení světa YMCA stavět tábor pro šikovné a veselé děti. Aby všechno stihli ještě před začátkem prázdnin roku 1949 a děti měly kde trávit své prázdniny, povolal jedinečný Joe First spoustu šikovných tesařů a truhlářů a společnými silami postavili krásné a jedinečné místo, kterému říkali tábor Slunečné Údolí.

I radovali se děti ze Slunečného tábora celé tři roky, když pak přišel roku 1953 zlý skřet Nenasyta a Slunečné údolí ovládl. I přestože byl dosti chamtivý, v jádru měl malé dobré srdce a dětem tábor ponechal, jen mu říkal tábor Přátelství.

Několik generací jezdilo za letním dobrodružstvím a mezinárodními výměnnými programy. V Přátelství se zde radovaly děti, školili se hlavní vedoucí táborů, zdravotníci a oddíloví vedoucí až do roku 2009.

Tento smutný rok tábor Přátelství, alias Kovací Hamr nebo Kounice osiřel.

Železnými hřeby zatloukli dveře vznešené jídelny, opuštěny byly sruby. Utichl dětský smích a sportovní hřiště zarostla travou. Někdy prošel tremp, přespal a šel dál, často přišel zloděj a něco si vzal. Smutno bylo táboru bez dětí a již dospělým dětem se stýskalo po přátelském Slunečném údolí.

Našel se však velký snílek, taky býval táborový skřítek.
Potkal rozevlátou meluzínu, co sen s ním žíti měla sílu.
Pomáhal jim malý  kašpárek, jmenoval se Oskárek.
Věřili a pracovali, každý den se v potu dřeli.
Andělé jim pomáhali, spoustu lidí poznávali.
Až jednoho dne je to tak, tábor vzbudil Krákorák.
Od těch dob tam spolu žijí, nevzdali to, pracují.

 

A tady pár fotek z daleké i nedávné historie…